Většina z nás sledování večerních zpráv či alespoň čtení nejrůznějších zpráv v tisku pokládá za něco naprosto přirozeného. Pro mnoho z nás je to dokonce denní rituál, bez kterého bychom si už ani neuměli život představit. Pojďme se teď ale podívat na zprávy z trochu jiného pohledu, mohou nám škodit?

Dřív vás chránila maminka, kdo vás chrání dnes?

Možná, že když jste byli malí, radili vám (nebo nakazovali) vaši rodiče s kým se máte bavit, s kým můžete chodit ven, kam můžete a kam už ne, co smíte dělat, a co naopak ne. Možná jste si tehdy říkali, že Pepa toho může víc než vy, a že to není spravedlivé. Nic méně s odstupem času vám jistě došlo, proč to vaši rodiče dělali, chtěl vás chránit, před tím krutým a zlým světem, o kterém jste tehdy neměli ani ponětí.

Díky zprávám se nám dostává naší denní dávky brutality

Žijeme naštěstí v zemi, kde je kriminalita udržována v rozumné míře, jistě mohlo by to být mnohem lepší, ale i mnohem horší. Nic méně většina z nás prožije svůj život relativně klidně, nic zlého se nám nestane a často nejsme ani svědky nějakého násilného činu. Možná bychom nebýt zpráv i úplně zapomněli na to, že žijeme v onom krutém světě. Jsou to totiž právě zprávy, kde se denně setkáváme s vrahy, násilníky a podvodníky, jsou tato neustálá připomínání pro nás však dobrá či nikoliv?

Ovlivňuje nás brutalita, se kterou se setkáváme ve zprávách?

Určitě není dobré žít ve sladké nevědomosti, avšak mezi výše zmíněními případy „informovanosti“ od maminky a prostřednictvím zpráv je jeden zásadní rozdíl. Zatímco maminka nás jen držela dál od toho zlého, díky zprávám se tomu zlému de facto vystavujeme sami a dobrovolně.

Vše s čím se v životě setkáváme, nás ovlivňuje a ovlivňuje to náš způsob myšlení, tedy i zprávy. Ne, nemyslím si, že čtením o násilí se stanete násilníkem, stejně jako nesdílím názor, že hraní násilných her by mělo stejný důsledek. Na druhou stranu věřím, že informace, které vstřebáváte, na vás působí, a když nic jiného ovlivňují vaši psychickou pohodu. A nemyslím si, že zde by byl ten dopad pozitivní. Avšak jde se dnes vůbec ještě společensky obejít bez čtení a sledování zpráv? Možná by bohatě stačilo nevěnovat pozornost některým rubrikám.